Revize obecně

        Definice revize

        Revize jsou všechna opatření, kterými se ověřuje shoda hotové elektrické instalace s příslušnými platnými normami. Revize se skládá z prohlídky, zkoušení a vypracování zprávy a jejím účelem je ověřit stav zařízení z hlediska bezpečnosti pro lidské zdraví, užitková zvířata, majetek a okolní prostředí za stanovených podmínek provozu elektrickým proudem nebo napětím nebo jevy vyvolanými účinky elektřiny.

        Revize se provádí u tzv. vyhrazených technických zařízeních, což jsou zařízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku, která podléhají dozoru podle zákona a může ji provádět pouze revizní technik s příslušnou kvalifikací. Kromě elektrických zařízení jsou to i zařízení tlaková, zdvihací a plynová.

         Revize elektrické instalace se dělí z hlediska provedení na výchozí a pravidelnou. Výchozí revize se provádí po dokončení nové nebo po dokončení změn již existující instalace. Pravidelná revize se provádí bez demontáže nebo pokud to situace vyžaduje jen s částečnou demontáží, aby se rozhodlo, zda instalace a veškeré její součásti během provozu odpovídají účelu užití a nesnižují požadovanou bezpečnost. Dle ČSN 33 1500 Z4 je nově zaveden pojem mimořádná revize (definice : Mimořádná revize - revize, která není ani výchozí ani pravidelná, která je však prováděna na základě mimořádného požadavku např. právního předpisu, technické normy, orgánu státní správy nebo majitele zařízení.), která se po opravě výměnou nebo doplněním částí stávající elektroinstalace provádí v rozsahu výchozí revize a to především, pokud zpráva o výchozí revizi ani poslední pravidelné revizi není k dispozici. Jestliže tyto doklady k dispozici jsou a je mimořádná revize prováděna v termínu kratším, než byl stanoven pro následující pravidelnou revizi, provádí se revize v rozsahu pravidelné revize.
 

         Jsou revize nutné?

        Pro podnikající fyzické a právnické subjekty dle §102 zákona č. 262/2006 Sb (Zákoníku práce) platí :

        1) Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům.

        2) Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.

        3) Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a provozních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podminek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové, mohly být zařazeny do kategorie nižší. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle prováděcího právního předpisu.

        4) Není-li možné riziko odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Přijatá opatření jsou nedílnou a rovnocennou součástí všech činností zaměstnavatele na všech stupních řízení. O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních podle věty první vede zaměstnavatel dokumentaci.

        Pro obyčejného občana, který je přesvědčen, že uzavřením pojištění má vystaráno, snad postačí citace z článku 11 o povinnostech pojištěného uvedených ve Všeobecných pojistných podmínkách České pojišťovny a.s., který ve stejném nebo významově shodném provedení užívají všechny pojišťovny a platí pro všechny pojištěné subjekty tedy i firmy :

        "dbát, aby pojistná událost nenastala, zejména nesmí porušovat povinnosti k odvrácení nebo zmenšení nebezpečí, které jsou mu uloženy právními předpisy nebo pojistnou smlouvou".

          
     zkrat na bojleru               vadná el.instalace sporáku            požár od mikrovlnky

 Normy nejsou na rozdíl od zákonů závazné, ale jejich nedodržování se při vzniku mimořádných událostí velmi nevyplácí. V lepším případě se jedná "jen" o materiální škody. Poškození lidského zdraví z důvodu vadné instalace, nedbalosti atd. při obsluze elektrických zařízení jsou však bohužel často smrtelné. 
 

        Obsah revize

        Jednotlivé kroky revize jsou stanoveny ČSN 33 1500 a příslušnou normou pro daný typ elektrického zařízení (podrobněji jsou popsány u jednotlivých typů revizí). Každá revize má vždy tři základní části :

        a) vizuální a smyslová prohlídka předmětu revize
        b) měření a zkoušení
        c) vyhodnocení a sepsání revizní zprávy

První pomoc

Při úrazu elektrickým proudem je třeba jednat velmi obezřetně. Pokud je zasažený stále v kontaktu se zdrojem elektrického proudu nebo se nachází v oblasti působení elektického pole, je třeba nejprve přerušit zdroj napětí. Zachránce musí postupovat tak, aby se sám nevystavil jeho účinkům. Dle konkrétní situace buď vypne zdroj proudu odpojovacím prvkem (vypínač, jistič, nouzový vypínač apod.) nebo živé části pod napětím odstraní z dosahu zasaženého  izolovanou pomůckou (nářadí s dřevěnou násadou, větev apod.) nebo naopak přemístí zasaženého z nebezpečné oblasti. Je třeba myslet na vlastní ochranu před nebezpečným dotykem nebo např. krokovým napětím apod.

Pokud pacient nedýchá a nebo má dokonce zástavu srdeční činnosti, je třeba neprodleně zahájit resuscitaci a zavolat záchranou službu. Postup resuscutace můžete shlédnout na tomto videu :

Podíl technických závad na požárech

Ze statistické ročenky pro rok 2009 je zřejmé, že technické závady mají na vzniku požáru podíl cca 16%. O vysoké míře nebezpečnosti těchto závad však hovoří statistika o úmrtí, kdy z celkového počtu 980 bylo 331 životů zmařeno zanedbáním bezpečnostních předpisů nebo technickou závadou převážně na elektrických zařízeních. Více než 30% podíl na úmrtí však ještě výrazněji převyšuje podíl na finančních ztrátách, které přesahují 56% z celkových škod.

O nejvyšších požárem způsobených škodách a jejich příčinách je následující část z ročenky.